Březen 2012

Moje maličkost

28. března 2012 v 22:51 | little princess |  co se jinam nehodí, ale přece má v mém životě důležité místo
Když tak zase po téměř třech měsících nečinnosti opět otvírám stránku blog.cz,, automaticky se přihlašuji na ten svůj skromný výtvor a vidím téma týdne, napalo mě, že vlastně i když tu postupně více či méně odkrývám kousky svého skutečného osobního života, jen stěží si dokážete udělat celkovou představu o tom, kdo vlastně jsem ( no dobrá tohleto zatím pořádně nevm ani já sama, ale... ). Někdy se bavím pomyšleím na to, jestli by mě v tomhle poznali alespoň moji nejbližší přátelé a mám takový dojem, že ne. A to bylo také mým cílem. Psát si poznámky a myšlenky naprosto anonymně a přesto všem na očích, neboť jak je známo, právě tam je nikdo nehledá. A jak na to koukám tak jsem, jak už je mm zvykem, zabrala úvodem tolik místa, jako jsem chtěla použít na celý článek. Holt jestli mi něco doopravdy nejde, pak je to psát krátké příspěvky. Tak doufám, že jsem vás všechny neunudila svýma tlachama o ničem k smti.
Původně jsem měla v plánu poodhalit alespoň trochu toho, co jsem, ale čím více jsem se zamotávala do toho úvodu, tím více jsem měnila názor. Víte, je těžké psát něco o sobě, chcete- li zůstat v anonymitě. Přeci jen ale ( už i z toho důvodu, že to nechi odfláknout, abych nespadla mezi ta hejna blogerek co oznaují jako téma týdne všechny své norální příspěvky ) téma týdne je: JÁ. Tudíž se přeci jen bez užití jakéhokoli jména či přesného údaje, pokusím představit.

Tak tedy můžu ačít s tím že jsem studentka ve věku v rozmezí 4-115 let. Dle veřejného ( a hlavně vlastního ) mínění jsem poměrně chytrá ( i když poslední dobou o tom začínám čím dl astěji pochybovat ). Usínám při všech technických předmětech, zajímám se o historii a ze všeho nejlíp mi jdou jazyky. To je důvod proč momentálně bojuji s češtinou, angličtinou, němčinou, francouzštinou, španělštinou a italštinou. Nenávidím interpunkci, ráda čtu i píšu fejetony a stále se marně snažím objevit kouzlo moderní poezie. Mým nejtypičtějším poznávacím namením je nos ponořný do knihy ( v poslední době i do čtečky ) nebo pero a blok v ruce. Když se mi někdy stane že mám tolik času, kreslím ( no jsou to spíše náčrtky na všem od profesionálních čtvrtek až po rohy písemných úrací a sešitů ) a pokud se zrovna stane že mm opravdu volno, navštěvuju galerie a představuju si, jaké by to bylo, kdyby tam někdy v budoucnu viselo nějaké mé dílo. Narozdíl od poezie, moderní umění obdivuji a kdyby mi to finanční prostředky dovolovali, byla bych jeho velikou sběratelkou. Dá se to shrnout tak, že jsme milovnicí veškerého kulturního dědictví ( jak českého tak i zahraničního ). To mi připomnělo, že jsem taky nadšená cestovatelka a i po letech praxe mi dělá problém zabalit si kufr. Co se vzhledu týče, dle různých nezávislých pozorovatelů vypadám buď jako veverka, Audrey Tautou, Ann Heathway nebo Audrey Hepburn. Takže si můžete vybrat.

Víc už toho asi nenapíšu, jelikož, jak už jsem zde mnohokrát zmínila, nechci riskovat odhalení. I tak ale myslím, že vám po tomhle výtvoru budu alespoň trochu bližší ( nebo v to alespoň doufám ). A Též jsem si jistá, že jestli je pravidelným čtenářem nekdo z mých blízkých, teď už si bude 87% jist o mé totožnosti. Tak mi nezbýá než doufat, že mezi vámi nikdo takový není.
Vaše Princess